Vrba odpovídala: "Takový člověk, který není přikován k velmi tuhé práci, má ovšem tělo pružné a krásné. Ale stará venkovská žena, která se poctivě a obětavě dře, aby jiní mohli žíti pohodlněji, chodí brzy shrbená, její obličej je silně vrásčitý a ruce mozolné, rozpraskané. Podobně já. Již dlouhá léta poskytuji lidem dlouhé pružné pruty; sloužím a sloužím tak obětavě, že nemám času na vysoký vzrůst.“
Vysoká olše, která stála vedle vrby, připojila svůj hlas: "Jsem hrdá na to, že mám sousedku štědrou až k vysílení. Zatím co uvnitř trouchniví, dává jiným svěží, míznaté větve. Tvůj osud topole je mnohem příjemnější, nikdo tě neolupuje ani o ratolesti. Proto jsi mohl tak vysoce vyrůst. Ale jsi proto lepší, zasloužilejší? Neposuzuj podle zevnějšku. Dobrá povaha platí mnohem více než sličná postava.“
Jiří Sahula
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.